Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Problematika výroby nového popílkového pórobetonu
Bednárik, Vít ; Janovský, Radek (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá možností laboratorního ověření vlivu charakteru vstupních surovin, zejména vápna a popílků, na kvalitu popílkového pórobetonu. Experimentální studie spočívá ve zhotovení série vzorků autoklávovaných a neautoklávovaných pórobetonů během dvou poloprovozních ověřování ve výrobním závodě, jejich zkoušením a porovnáním s výsledky neautoklávovaného pórobetonu vyrobeného laboratorně. Na základě dosažených poznatků byla vytvořena metodika komparace technologicky vyrobeného autoklávovaného pórobetonu a laboratorně zhotoveného neautoklávovaného pórobetonu.
Možnosti recyklace v oblasti technologie pískového pórobetonu
Kostura, Patrik ; Kulísek, Karel (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Odpadní pórobetonová drť vzniká buď přímo ve výrobně pórobetonu, nebo až na stavbě. Možnosti, jak nakládat s pórobetonovou drtí jsou dvě. Buďto ji budeme řešit jako lehké kamenivo, nebo jako surovinu pro výrobu pórobetonu. Na základě fyzikálně-mechanických vlastností bylo rozhodnuto, že pórobetonová drť je jako lehké kamenivo vhodná. Drť jako lehké kamenivo byla testována ve dvou variantách jemnosti (0-2 mm, 0,25-2 mm). Vyhodnocení drtě jako suroviny vhodné pro výrobu pórobetonu spočívalo ve vytvoření laboratorně autoklávovaných kompozitů. Drť byla testována v různých poměrech (10%, 20%, 30%, 40%), dvou variantách jemnosti (0-2 mm,0-0,25 mm) a ve dvou recepturách (vápenná báze, příměs fluidního popílku). Nahrazován byl křemičitý písek. Na základě fyzikálně-mechanických vlastností a mikrostrukturálního rozboru (XRD, SEM) bylo vyhodnoceno, že pórobetonová drť je jako surovina vhodná i při 40% náhradě písku.
Studium mikrostruktury autoklávovaného pórobetonu s využitím druhotných surovin
Martanová, Jana ; Suchý, Peter (oponent) ; Kulísek, Karel (vedoucí práce)
Autoklávovaný pórobeton je využívaným stavebním materiálem, zejména pro jeho tepelně izolační vlastnosti. Během autoklávování dochází v mikrostruktuře pórobetonu ke vzniku krystalických CSH fází, především tobermoritu. Vstupními látkami jsou oxid vápenatý a oxid křemičitý. Mimo běžně používané suroviny, je možné pro výrobu použít suroviny druhotné, bohaté na oxid křemičitý. Využití druhotných surovin dává příležitost, aby stavební průmysl byl ekologičtější k životnímu prostředí. Dalším přínosem je snížení finančních nákladů. V práci je zkoumán vliv jednotlivých druhotných surovin na mikrostrukturu. Byl použit vysokoteplotní popílek, fluidní popílek, škvára, mleté obalové sklo a zeolit. Suroviny byly míchány s nehašeným vápnem v molárním poměru oxidu vápenatého k oxidu křemičitému 0,73 a 1,0. Pro syntézu tobermoritu v laboratorních podmínkách bylo využito autoklávovacích kapslí. Autoklávování probíhalo při teplotách 170 a 190 °C s hydrotermální výdrží 4, 8 a 16 hodin. Nejvýznamnější vliv na mikrostrukturu vykázal vysokoteplotní popílek, naopak největší vliv na mechanické vlastnosti, je připisováno mletému obalovému sklu.
Porovnání mikrostruktury standardního a modifikovaného popílkového pórobetonu
Fleischhacker, Ján ; Kulísek, Karel (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Množství produkovaných popílků z vysokoteplotního a fluidního spalování je v dnešní době stále velmi vysoké, proto je důležité hledat vhodný způsob pro jejich využití. Jednou z těchto možností je produkce pórobetonu na bázi popílků. Důležitým faktorem jeho výroby jsou vlastnosti vstupních surovin, zejména pak chemické a mineralogické složení. Jejich studiem je možné předpovídat chování surovin při hydrataci, vznik tobermoritických fází, a mineralogické složení výsledného produktu. Práce je zaměřena na studium vlastností vstupních surovin a jejich vliv na vznikající mikrostrukturu pórobetonu. Důraz je kladen na vliv popílků z fluidního spalování na kvalitu pórobetonu. Výstupem práce je vypracování návrhu metodiky pro pokračování výzkumu, v oblasti působení bakalářské práce.
Vliv technologie výroby popílkového pórobetonu na vznik tobermoritických fází
Fleischhacker, Ján ; Kulísek, Karel (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Autoklávovaný pórobeton je ekologický stavební materiál s výhodnými vlastnostmi a dlouholetou tradicí. Pro zefektivnění jeho výroby je potřebný výzkum vzniku jeho mineralogického složení. Hlavním minerálem, který dodává pórobetonu mechanické vlastnosti je tobermorit. Proto je diplomová práce zaměřená na výzkum jeho vzniku při použití přírodních a druhotných surovin z průmyslné výroby. Také je zkoumán vliv příměsí hliníku a síranů, jakožto i fluidního popílku jako náhrady vápna a síranů. Výstupem práce je návrh optimálního surovinového složení a autoklávovacího režimu pórobetonu s ohledem na jeho výsledné mechanické vlastnosti, mineralogické složení a cenu.
Planetárium
Chytil, Lukáš ; Utíkal, Aleš (oponent) ; Utíkalová, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce řeší novostavbu planetária v Prostějově, okres Prostějov v Olomouckém kraji. Projekt je řešen v souladu se zadáním diplomové práce a v souladu se současnou platnou legislativou. Řešená stavba se nachází v největším městském parku obce Prostějov v blízkosti centra obce na nezastavěném pozemku pod vlastnictvím obce. Objekt by měl sloužit jako kulturní centrum nejen pro obyvatele obce. Stavba má nepravidelný půdorys o maximálních rozměrech 47,6 x 28,6 m, má 2 nadzemní podlaží a je částečně podsklepená. V 1NP planetária se nachází galerie, prodejna literatury a kavárna a ve 2NP promítací sál planetária a pozorovatelna. Konstrukční systém objektu je železobetonový skelet a části s kruhovým půdorysem jsou provedeny jako železobetonové stěny. Objekt je založen na základových patkách a pasech. Stropní konstrukci tvoří železobetonové desky podepřené příčlemi. Objekt je zastřešen plochou střechou a promítací sál planetária a pozorovatelna jsou zastřešeny ocelovými kopulemi ve tvaru polokoulí odlišných poloměrů. Pro obvodové nenosné, výplňové, zdivo byly zvoleny tvárnice z autoklávovaného pórobetonu Ytong. Vnitřní příčky byly navrženy taktéž z tvárnic z autoklávovaného pórobetonu Ytong. Obvodové stěny jsou zatepleny převážně tepelnou izolací z minerálních vláken, plochá střecha z izolace z expandovaného polystyrenu. Výplně otvorů jsou převážně hliníkové s trojitým zasklením. Výsledkem je stavebně, provozně i esteticky funkční celek, který bude svou užitnou hodnotou přínosem nejen pro obec, zejména pro kulturní život.
Využití alternativních surovin v technologii pískového pórobetonu
Ondříčková, Pavlína ; Kulísek, Karel (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou náhrady křemičitého písku alternativními surovinami ve výrobě pískového pórobetonu. Popisuje technologii výroby a vytváření struktury pórobetonu. Hlavní součástí práce je studium odborných článků zabývajících se alternativními surovinami v autoklávovaných silikátových materiálech. Cílem práce je nalezení nejvhodnějších tuzemských druhotných surovin pro doplnění nebo částečnou náhradu křemičitého písku při výrobě pórobetonu.
Vliv technické a přírodní seizmicity na stavební konstrukce se zaměřením na konstrukce ze zdicích materiálů
Čada, Zdeněk ; Králik,, Juraj (oponent) ; prof. Ing. Alois Materna, CSc., MBA (oponent) ; Krejsa,, Martin (oponent) ; Salajka, Vlastislav (vedoucí práce)
Disertační práce pojednává o vybraných problémech v oblasti řešení dynamické odezvy stavebních konstrukcí na nestacionární zatížení nuceným pohybem v místě uložení. Jedná se o seizmické zatížení. Jsou doporučeny postupy, jak využít seizmické záznamy buzení s ohledem na přesnost dynamických výpočtů. Elastická spektra odezvy je nutno upravit tak, aby byla zajištěna požadovaná spolehlivosti návrhu. Je ukázáno, jak generovat vhodné syntetické akcelerogramy pro řešení požadované odezvy. Podle vytvořené vlastní metodiky byl generován syntetický akcelerogram pro užití při experimentální seizmické zkoušce zděného objektu z autoklávovaného betonu v modelovém měřítku. Odezvové veličiny pohybu získané v měřených místech při experimentu byly porovnány s lineárními a nelineárními dynamickými výpočty na modelech sestavenými metodou konečných prvků. Byly použity numerické modely s různými úrovněmi detailnosti. Smykové chování stěn bylo modelováno s užitím konstitutivních vztahů zahrnující možnost křehkého porušení a dále s užitím nelineárního interakčního rozhraní zahrnující delaminaci mezi zdicími prvky. Chování matematického modelu stěnových systémů bylo kalibrováno s ohledem na měřená data při smykových zkouškách stěn ve skutečném a modelovém měřítku.
Studium mikrostruktury autoklávovaného pórobetonu s využitím druhotných surovin
Martanová, Jana ; Suchý, Peter (oponent) ; Kulísek, Karel (vedoucí práce)
Autoklávovaný pórobeton je využívaným stavebním materiálem, zejména pro jeho tepelně izolační vlastnosti. Během autoklávování dochází v mikrostruktuře pórobetonu ke vzniku krystalických CSH fází, především tobermoritu. Vstupními látkami jsou oxid vápenatý a oxid křemičitý. Mimo běžně používané suroviny, je možné pro výrobu použít suroviny druhotné, bohaté na oxid křemičitý. Využití druhotných surovin dává příležitost, aby stavební průmysl byl ekologičtější k životnímu prostředí. Dalším přínosem je snížení finančních nákladů. V práci je zkoumán vliv jednotlivých druhotných surovin na mikrostrukturu. Byl použit vysokoteplotní popílek, fluidní popílek, škvára, mleté obalové sklo a zeolit. Suroviny byly míchány s nehašeným vápnem v molárním poměru oxidu vápenatého k oxidu křemičitému 0,73 a 1,0. Pro syntézu tobermoritu v laboratorních podmínkách bylo využito autoklávovacích kapslí. Autoklávování probíhalo při teplotách 170 a 190 °C s hydrotermální výdrží 4, 8 a 16 hodin. Nejvýznamnější vliv na mikrostrukturu vykázal vysokoteplotní popílek, naopak největší vliv na mechanické vlastnosti, je připisováno mletému obalovému sklu.
Možnosti recyklace v oblasti technologie pískového pórobetonu
Kostura, Patrik ; Kulísek, Karel (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Odpadní pórobetonová drť vzniká buď přímo ve výrobně pórobetonu, nebo až na stavbě. Možnosti, jak nakládat s pórobetonovou drtí jsou dvě. Buďto ji budeme řešit jako lehké kamenivo, nebo jako surovinu pro výrobu pórobetonu. Na základě fyzikálně-mechanických vlastností bylo rozhodnuto, že pórobetonová drť je jako lehké kamenivo vhodná. Drť jako lehké kamenivo byla testována ve dvou variantách jemnosti (0-2 mm, 0,25-2 mm). Vyhodnocení drtě jako suroviny vhodné pro výrobu pórobetonu spočívalo ve vytvoření laboratorně autoklávovaných kompozitů. Drť byla testována v různých poměrech (10%, 20%, 30%, 40%), dvou variantách jemnosti (0-2 mm,0-0,25 mm) a ve dvou recepturách (vápenná báze, příměs fluidního popílku). Nahrazován byl křemičitý písek. Na základě fyzikálně-mechanických vlastností a mikrostrukturálního rozboru (XRD, SEM) bylo vyhodnoceno, že pórobetonová drť je jako surovina vhodná i při 40% náhradě písku.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.